Jak vznikají vši

Vlasy

Zveřejněno dne 6.2.2017

Vši jsou rozšířené po celém světě a jen u nás se vyskytuje asi dvacet šest druhů. Vši jsou paraziti živící se krví člověka a jiných savců. Rozmnožují se pomocí vajíček, která se nazývají hnidy a jsou přichycena na vlasech nebo na srsti. Rozlišujeme vši dětské, muňky a vši šatní.



Život vší

Samička dospělé vši se pohybuje ve vlasech, několik hodin po kopulaci začne klást vajíčka (hnidy). Tyto hnidy lepí na vlasy těsně při pokožce speciálním, velmi účinným lepidlem, které je bílkovinné povahy a odolává působení vody, šamponů i česání vlasů běžným hřebenem. Tvrzení, že hnidy se nelepí na barvené vlasy, je mylné, lépe řečeno ne vždy pravdivé. Proto se likvidace vší obarvením vlasů nepokládá za dostatečné opatření.

Hnidy lze nalézt obvykle v oblasti za ušními boltci a na týle. Z hnid se za 8–10 dní líhnou larvy (nymfy), které jsou již podobné dospělým vším. Jsou ihned schopné bodat a sát krev. Po trojím svlékání se nymfa opět přibližně za 8 dní promění v dospělou veš. Ta se dožívá maximálně dalších 30 dní, za které ovšem dokáže naklást několik desítek hnid.


Jak poznat vši

Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.

Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.

Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.

Zde můžete vidět, jak vypadají hnidy vši dětské.

Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.

Zde můžete vidět vši u dospělých.

Veš šatní je druh, který nežije přímo na kůži, ale schovává se v ohybech oblečení.

Všechny druhy vší mohou přenášet různé druhy infekčních onemocnění, a to zejména při rozškrábání svědivých pupenů, do kterých se infekce zanáší.


Přenos

Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.

Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.

Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.

Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).

Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.


Inkubační doba

Vši mají proměnu nedokonalou, samice snášejí vajíčka hruškovitého tvaru, která se nazývají hnidy. Hnidy vši lepí na srst svého hostitele. Většina vší má relativně rychlý vývoj a zhruba po týdnu se z vajíček stanou larvy, které mají tři instary (svléknutí), poté se z nich stávají dospělci. Celé larvální stadium trvá zpravidla od dvou do tří týdnů.

Příznaky: svědění pokožky hlavy, škrábance na kůži, neklid, nervozita, poruchy koncentrace, poruchy spánku, nespavost, zvýšená tělesná teplota, zvětšené uzliny.

Léčba

Přípravky na vši jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.

Léčba se zahajuje pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.

Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupuje se takto:

  • V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností.
  • První z nich je koupě šamponu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti.
  • Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy.
  • Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
  • Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
  • Dále se léčba podpoří vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
  • Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme spláchnutím.
  • Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka připevněná daleko od pokožky (nad 1 cm se jedná o mrtvé či vylíhlé hnidy) necháme s vlasy odrůst. Teprve po odstranění všech podezřelých hnid a lezoucích vší je možné dítě poslat do kolektivu.

Insekticidní přípravky jsou agresivní látky. Je nutné je používat přesně dle návodu výrobce, zejména dodržet dávkování. Nehynou-li vši po aplikaci přípravku, pak se zřejmě jedná o vši rezistentní na tuto chemikálii. Oznamte to svému lékárníkovi, který vám prodá přípravek obsahující jinou účinnou látku. V žádném případě nezvyšujte dávky, tak byste škodili nemocnému, ne vším. K léčbě se zásadně nesmí používat petrolej. Je sice účinný, ale případná alergická reakce na něj může ohrozit život ošetřovaného.

Autor: © svevi
Foto:
© KTRK

odkaz na tento článek

VINŠOVÁ, Světluše. Jak vznikají vši [online]. Styl.ČeskýPřehled.cz, 2017-02-06. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 28 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články


PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223317

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu Styl.ČeskýPřehled.cz.


SiteMAP | RSS